Cchao Cchao

Cchao Cchao
Portrét Cchao Cchaa z San-cchaj tchu-chuej (Dynastie Ming)
Jiná jména	曹操
Narození	155 Po-čou
Úmrtí	15. března 220 Luo-jang
Znám jako	Meng-te
Titul	král z Wej
Následovník	Cchao Pchej
Rod	Cchaové
Funkce	čínský král (216–220)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cchao Cchao (čínsky pchin-jinem Cáo Cāo, znaky 曹操; 155–220) byl vojevůdce a ministr dynastie východní Chan, který se dostal k moci v závěru vlády dynastie. Byl jednou z nejdůležitějších osob období tří říší. Podílel se na potlačení rolnického povstání Žlutých šátků. Od roku 196 vládl severní části říše Východní Chan. Snažil se o dobytí jižní Číny, ale byl poražen v říční bitvě u Rudých útesů svými rivaly Liou Pejem a Sun Čchüanem (což bylo zpracováno v moderním čínském velkofilmu Krvavé pobřeží).

Cchao Cchao byl také básníkem, mnoho jeho básní se zachovalo dodnes a patří ke klasickému repertoáru čínské poezie. Se svými syny Cchao Pchim a Cchao Č’em založil nový styl poezie, zvaný ťien-an. Cchao Pchej v roce 220 založil stát Wej a Cchao Cchao byl posmrtně jmenován jeho prvním císařem (posmrtné jméno císař Wu).